JEŽÍŠ BRZY PŘIJDE
- dřív než tušíme

(Biblické citace jsou převážně z překladu Bible kralické)

Biblický "Soudný den" se přímo váže na očekávanou největší událost v historii Země, na druhý příchod Ježíše Krista. Tentokrát však Boží Syn přijde v plné moci a slávě, pro jedny jako s láskou očekávaný Král, pro jiné jako obávaný, neúplatný, spravedlivý Soudce.

Bible obsahuje stovky proroctví, z nichž většina se týká zaslíbeného a očekávaného Mesiáše. Některá z těchto proroctví se již naplnila před 2000 lety narozením, životem, ukřižováním a vzkříšením Ježíše Krista. Většina z nich se však týká návratu Ježíše Krista v moci a slávě teprve v budoucnosti. Bible obsahuje víc jak 1500 zmínek o této velkolepé události, která v podstatě tvoří nosnou kostru celého biblického kontextu. Kdybychom tato proroctví, zaslíbení a všechny zmínky o slavném návratu Krista z Bible odstranili, tak se nám biblický kontext doslova rozpadne. Návrat Krále vesmíru, Boží soud, ukončení dějin zla a věčný život na Nové zemi - to je zřejmý cíl, ke kterému celá Bible směřuje. Je to také jediná naděje pro všechny lidi dobré vůle.

Jan 14,1-3: "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já." To jsou přímá slova Ježíše Krista - jediného člověka v historii lidstva, kterého nikdo nedokázal (a nedokáže) usvědčit ze lži.

Zkusíme si dále ukázat, že my žijeme v době, do které proroctví a předpovězená znamení Ježíšova návratu jednoznačně míří. Možná dřív než tušíme se naše dějiny uzavřou. Nezpůsobí to jaderný armagedon, ale slavný návrat skutečného Majitele této planety a jeho účtování s těmi, kterým byla na čas svěřena. Pro mnohé to bude horší než ten jaderný konflikt, pro jiné vysvobození a největší radost. Podle toho, co si kdo svým životem svobodně zvolil.



Matouš 24,3 a další: "A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa? I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl..." Někteří křesťané se domnívají, že otázkou Kristova návratu se nemáme zabývat, že to není naše věc. Všimněme si, že učedníci se o to zajímali a Ježíš je neodbyl. Naopak, věnoval této otázce hodně času (u Matouše celá 24. kapitola) a dal jim k tomu hodně rad, varování a napomenutí k bdělosti, aby jeho příchodem nebyli zaskočeni. Mnoho dalších znamení nacházíme v celé Bibli.

Někteří lidé chtějí znamení na způsob matematického důkazu. Je to projev jejich egoismu - aby mohli kalkulovat, "převléci plášť". Boží slovo nás však informuje o tom, že náš vztah k Bohu není založen na exaktních matematických důkazech, nýbrž na víře, aby byla možnost i nevíry. Bůh takto zachovává lidem možnost svobodné volby a tím také sleduje svůj plán - oddělit dobro od zla.



Matouš 24,5: "... mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat `já jsem Mesiáš´ a svedou mnohé." Falešní Kristové a falešní proroci se množí jako houby po dešti na různých místech naší planety. V Matouši 24 varoval Ježíš před falešnými proroky 3x, měli bychom tedy být ve střehu. Občas vidíme nějakou fotku takového falešného "mesiáše" a máme pocit, že bychom mu přece nemohli naletět. Ježíš ale varuje, nechoďte za ním. Jsou případy, že se dali oklamat i dlouholetí zkušení křesťané. Podobně jako Eva neposlechla varování před místem výskytu nepřítele. Jakmile dobrovolně vstoupíš na satanovu půdu, můžeš být oklamán.

Matouš 24,23-27: "Tehdy, řekne-li vám někdo: 'Hle, tu je Mesiáš, nebo tam', nevěřte! Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. Hle, řekl jsem vám to předem. Když vám řeknou: 'Hle, je na poušti', nevycházejte! 'Hle, v tajných úkrytech', nevěřte tomu! Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka." Pán Ježíš zde dává jeden důležitý klíč k rozeznání falešných mesiášů. Jsou to místní záležitosti (tam - v Londýně, tam - v horách, ...), zatímco příchod skutečného Mesiáše bude jako blesk přes celou oblohu (všem viditelný, nepřehlédnutelný).



2.Tim 3,1-5: "Toto pak věz, že v posledních dnech nastanou časové nebezpeční.  Nebo nastanou lidé sami sebe milující, peníze milující, chlubní, pyšní, zlolejci, rodičů neposlušní, nevděční, bezbožní, nelítostiví, smluv nezdrželiví, utrhači, nestředmí, plaší, kterýmž nic dobrého milo není, zrádci, přívažčiví, nadutí, rozkoší milovníci více nežli Boha, mající způsob pobožnosti, ale moci její zapírajíce, a od takových se odvracuj." Nepřipomíná vám to každodenní zprávy v médiích? A není to vlastně důkaz, že evoluce (neustálý vývoj k lepšímu) je nesmysl? Vždyť to jde stále víc k horšímu. Hrozné je, že se nejen násilí děje, ale lidé dovolí dětem hrát si násilné videohry na počítači celé hodiny doma. Co pak můžeme čekat?

Nejhorší je, že špatným příkladem jsou právě lidé ve významném postavení, kteří by měli být vzorem morálky, jako politici, nebo ještě hůře - duchovní vůdcové! Vezměme si jen skandál v římskokatolické církvi se sexuálním zneužíváním dětí!
"...mající způsob pobožnosti, ale moci její zapírajíce, a od takových se odvracuj." (2.Tim 3,5)



Matouš 24,6-7: "Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec. Povstane národ proti národu a království proti království ..." Kdo se zabývá historií, tak ví, že historie je jen o tom, kdo koho zabil a za jakých okolností. Jak potom mohou být války znamením konce? Musí zde být výrazný rozdíl od předešlých válek. A od Hirošimy ten rozdíl tady je!

Za posledních 100 let ve válkách zahynulo víc lidí než ve všech ostatních válkách v historii světa dohromady. 6.8.1945 Hirošima - 300 metrů nad zemí explodovala atomová bomba a zabila 100.000 lidí za 15 sekund. A tato bomba byla jen mimino v porovnání s dnešním jaderným arzenálem ve světě. Přitom napětí mezi velmocemi narůstá... k tomu terorismus - něco, co také dříve nebylo a kde lidský život nemá žádnou cenu... !

Matouš 24,37-39: "Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé: Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka."

Na jedné straně je zřejmé, k čemu svět spěje, ale na straně druhé z Bible víme, že svět nemůže být zničen 3. světovou válkou! A to je možné jen tak, že velmi brzy dojde k ukončení dějin v Boží režii - k návratu Božího Syna a ukončení dějin zla. Musí to být hodně brzy, aby lidé nestihli naplno rozpoutat 3.světovou (potažmo jadernou) válku.

Proč můžeme vědět, že svět nebude zničen v 3. světové válce? Neměl by kdo očekávat návrat Ježíše Krista. Bible říká, že lidé budou příchodem Krista zaskočeni, budou "jíst, pít, ženit se, vdávat,..." a Bible měla dosud vždycky pravdu. Bude ji mít i nyní. Žijeme v závěru dějin. (Viz též Babylonský král viděl náš konec, biblické proroctví v 2.kapitole Daniele, kde "kámen", který rozdrtí "sochu světových dějin" není lidmi vyrobená zbraň. Čteme, že to bude "kámen, kterýž nebýval v rukou" a který je symbolem na Krista.)



Ezech. 7,26: "Valí se neštěstí za neštěstím a přichází zpráva za zprávou."

Podobně jako války i zemětřesení a neštěstí byly vždy. Rozdíl je však ve velikosti a četnosti. Zemětřesení, hurikány, požáry, záplavy, ... nikdy nebyly v takovém množství a intenzitě. Zdá se, že média před veřejností dokonce tají některé varovné skutečnosti.

Vidíme, že nejen znamení "válek", ale i znamení "zemětřesení a přírodních pohrom" jsou dnes takového charakteru, že nelze tvrdit, že "to bylo vždycky".

Luk 21,26: "Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. ..."

A tak bychom mohli hovořit o řadě dalších v Bibli předpovězených "znameních", která nás mají upozornit, že máme očekávat zaslíbený druhý příchod Krista. Znamení strachu, moru (epidemií), hladu, spěchu, posměchu věřícím v návrat Krista, požitkářství, spojování církve a státu, postupné uzákoňování neděle (místo biblické soboty) jako dne klidu a další. V tomto krátkém představení tématu uveďme závěrem ještě dvě znamení.



Mat 24,14: "A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec."

Zřejmě jediné pozitivní znamení. V posledním století pomocí kouzla tisku, radia, televize a v poslední době pomocí družic a Internetu se zvěst evangelia na světové úrovni stala běžnou možností. Existuje mnoho misijních organizací. Tam, kam dříve misionář cestoval dlouhé týdny, dnes dorazí pohodlně letadlem za pár hodin. Jeden člověk dnes může oslovit stamiliony lidí najednou. Bible je překládána do více než 1300 jazyků a je vydávána ve stamilionových výtiscích každý rok.

Toto znamení je opravdu charakteristické teprve pro naši dobu. Je psáno, že "bude hlásáno..." - Bůh říká, že toto se stane. On neříká, že nutně jen my - lidé - to vykonáme. Dílo dokončí Bůh, ale použije si na to lidi i anděly.



Luk 21,28-32: "Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko....Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom: Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží. Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane."

Dnes poprvé od doby, kdy Ježíš vstoupil na nebesa, se všechna znamení konce objevují současně, celosvětově a v nebývalé intenzitě. Dříve byly též války, ale dnes světové a případná další s možností celosvětového zničení lidstva. Dříve též zločiny, ale dnes organizované mafie a teroristické organizace. Dříve též zemětřesení a přírodní katastrofy, ale vidíme ten dramatický nárůst v dnešní době a varování vědců před úplným zničením života. A tak bychom mohli pokračovat. Teprve dnes můžeme říci, že se to všechno odehrává v rámci jedné generace.

V Matoušovi 24,8, po vyjmenování těchto událostí, Ježíš říká: "To bude teprve začátek utrpení." Klíčovým slovem zde je "utrpení". Toto slovo má svůj původ v řeckém výrazu lype, které popisuje fyzický nebo emocionální stres s následnou bolestí. Je velmi pravděpodobné, že zde Ježíš má na mysli fyzické bolesti, které prožívá žena při porodu. Při přirozeném porodu se bolesti postupně zvyšují, až do toužebně očekávaného okamžiku, kdy se narodí dítě. Také proto je v některých překladech Bible tato pasáž přeložena takto: "To bude teprve začátek porodních bolestí." Když Ježíš použil toho výrazu lype, vyjádřil tím, že tyto projevy budou stále častější, silnější a mnohem bolestivější pro lidstvo právě v době kdy se bude blížit den jeho druhého příchodu, den, který jistě bude toužebně očekávaným okamžikem.

"Doba konce" je však navíc pevně stanovena některými specielními proroctvími, například v knize Daniel a zvláště v knize Zjevení. Pro seznámení se s nimi můžete využít odkazu níže: "Více informací o Bibli".



Luk 21,27: "A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slávou velikou."
Mat 25,13: "Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu."

Bible nás vybízí k bdělosti, abychom nebyli zaskočeni návratem Krále vesmíru (ale také třeba i náhlým úmrtím) a nepromarnili svůj věčný život. Znamení jsou sice dostatečně výrazná, ale člověk má tendenci si časem na všechno zvyknout a dál se v rámci svých možností zajímat jen o současný život - práci a trochu zábavy. Proto je v Bibli to varování o podobné situaci před potopou.

Se znameními je to jako s dopravní vyhláškou. Kdo nezná vyhlášku, pro toho jsou dopravní značky jen kusem plechu - nic mu neříkají. Kdo nezná biblická proroctví, pro toho jsou mnohá znamení (to, co se děje ve světě) též jen "kus plechu" - nerozumí, co to znamená, co se dnes ve světě děje. Většina lidí pouze neblaze tuší, že se NĚCO stane, že se svět řítí do propasti (poslední hodina). V tomto směru je biblické poselství ten největší poklad, který člověk - pokud hledá - může mít. Poselství evangelia (t.j. radostné zprávy) o záchraně v Ježíši Kristu pro každého, kdo v něj uvěří a svěří mu svůj život.

2.Petr 1,19: "Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci."

Žalm 119,105: "Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku."

Jan 3,16: "Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný."