KOHOUTI KOKRHAJÍ VŠUDE STEJNĚ

Jan Bárta

Jan Bárta, ředitel humanitární organizace a ilustrátor, v knize vzpomíná na své mládí, přináší zajímavé postřehy ze současnosti, ale především píše o práci humanitární organizace ADRA a situaci lidí, kterým pomáhá. Jako stříbrná nit se knihou line setkání s kohouty, kteří jsou na celém světě stejní. Druhou zásadní linkou je setkání s neštěstím, které sice provází lidi v různých odstínech po celé zeměkouli, přesto si však při čtení této knihy můžeme uvědomovat a pociťovat vděčnost, že jsme to my, kdo žijeme na té menší blahobytnější části světa.

Tuhá vazba, rozměry 15x21 cm, 160 stran

Úryvek z knihy

„…..Po zemětřesení jsem už zdaleka nebyl prvním cizincem, který prošel kolem jeho opraveného plotu. Přesto mi vyšel vstříc, podal mi ruku a pozval mne na čaj. Čaj to nebyl nijak exotický. V Kašmíru se pije sáčkovaný Lipton, když na něj je. S buvolím mlékem. Brzy jsem si na kombinaci čaje s mlékem zvykl. Možná proto, že jsem si jej sám pro sebe naordinoval jako jedinou možnou prevenci proti častým průjmům. A fungovalo to. K čaji jsem dostal sušenku. Sedíme vedle sebe na trouchnivějící kládě před Tarikovým domem. Vůle k vzájemnému porozumění je na obou stranách velká. Jde to však ztěžka. Nerozumíme si. Naštěstí jsou tu děti. Seskupily se kolem nás. Znají pár anglických slovíček a ochotně se ujímají role tlumočníků. Tarika zajímá, zda se mi líbí jeho země, což zajímá v podstatě každého obyvatele Pákistánu. Vím, jaká se ode mne čeká odpověď, a tentokrát ani nelžu. „Je tu krásně,“ říkám a ukazuji dolů do údolí. Řeka se vine korytem vyhloubeným prudkými přívaly vody po jarním tání. Teď je v ní vody sotva po kolena…..“

Úryvek z kapitoly „Nawal 2006“, strana 52