Studánka

 
"Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí."
(Šalomoun)

"Zvol to nejlepší. Zvyk to brzy přemění v příjemné a snadné."
(Pythagoras)

"Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti."
(Šalomoun)

"Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist."
(Bible, Přísloví 15:17)

 

E-shop s výběrem knih o zdraví a pro zdravý životní styl - prevence, přírodní léčba, výživa, psychologie, rodina, výchova, knihy pro děti a teenagery, duchovní - biblická literatura, životní příběhy, .....

 

 

Pokud Vás zajímá...

Pár bezmasých
receptů

  Obrázky
k relaxaci

  Videa, články,
přednášky

  Bible? A co když
je to pravda???

  Co Bible radí
pro naše zdraví

 

Proroctví Bible
- důvod k víře

  Bible a zlo
Kdyby byl Bůh...

  Co je po smrti.
Končí smrtí vše?

  Poslední soud
dřív než tušíme

  Proroctví
- klíč v Bibli

 

VESMÍRNÝ KONFLIKT
Problém zla ve vesmíru a na Zemi - stručně podle Bible


Vimeo na stránkách www.znamenicasu.cz

 

 

Úryvky z nabízených knih

"Neměli bychom se pokoušet o léčení žádné části, aniž bychom se pokusili vyléčit celek.     Neměli bychom se snažit o léčení těla opomíjejíce duši. ...." (Platón)

 

 

z oblasti TĚLESNÉHO zdraví

 

Zdroj živé vody

Melouny tvoří především voda, jejíž obsah se podle druhu pohybuje od 90 do 95%. Tato tekutina není totožná s vodou z vodovodu nebo z pramene. Není to pasivní, inertní voda, která jen přenáší soli a roztoky, nýbrž živá biologická voda, která je v přímém kontaktu s protoplazmou rostlinných buněk a jež prošla tisíci, možná miliony chemických reakcí. To vysvětluje, proč nic nepomáhá ledvinám tak jako šťáva z melounu.

(Úryvek z knihy Encyklopedie léčivých potravin, str.242)

 

 

Trávení

Nejdokonalejší chemická továrna

Bílkoviny, tuky a sacharidy představují tři hlavní složky naší potravy. Jsou také hlavním zdrojem energie pro náš organismus. Ten je schopen je systematicky zpracovávat, avšak ne všechny stejně rychle.

Nejrychleji probíhá trávení jednoduchých sacharidů (cukrů), zatímco nejdelší je trávení tuků. Potrava s vysokým obsahem tuků se zdržuje v žaludku až 6 hodin, zatímco potrava obsahující převážně jednoduché sacharidy opouští žaludek již za 2 – 3 hodiny. Délka trávení bílkovin a komplexních sacharidů (škrobů) leží někde uprostřed mezi cukry a tuky. ….

….. Trávení je proces, při kterém se potrava rozkládá na její základní složky, takže ze sacharidů a škrobů se stane glukóza, tuky se rozloží na mastné kyseliny a bílkoviny na aminokyseliny. Krví se pak tyto živiny dostávají ze střev do celého organismu.

Pouze jedna část trávení probíhá v žaludku – zbytek se děje v ústech a ve střevech. Sacharidy jsou tráveny již v ústech prostřednictvím slin, dále tento proces pokračuje v žaludku.

Bílkoviny se začínají trávit v žaludku a trávení pokračuje ve střevech. Tuky jsou tráveny pouze ve střevech. …..

(Úryvek z knihy Síla zdraví, část "Malý kurz výživy", str.112-113)

 

 

 

 

z oblasti DUŠEVNÍHO zdraví

 

Přemapování závislého mozku

I když se někdo může dívat na pornografické obrázky, aniž by se z toho stal celoživotní zvyk, účinky pornografie jsou ve všech případech progresivní, návykové a škodlivé. Sledování pornografie prakticky vždy snižuje schopnost jedince milovat a zakoušet přiměřenou intimitu v běžném vztahu. Na osobu opačného pohlaví není nahlíženo jako na celistvou osobnost, což má za následek narušení nejhlubšího vyjádření lásky a důvěry, ze kterého se mohou muž a žena společně radovat.

Pornografické obrazy jsou tak silné, že dokážou neurochemicky přepsat normální impulzy a mozek doslova převálcovat. Sofistikované techniky lékařské diagnostiky potvrdily, že explicitní sexuální obrazy skutečně mění normální fungování mozku...

(Úryvek z knihy Cesta ke svobodě, str.110)

 

 

Budování sebeúcty

Nízké vědomí vlastní hodnoty má svůj původ v dětství. …
Dítě je ve své sebeúctě zranitelné už v době, kdy sfoukne svíčku na svém prvním narozeninovém dortu. Již několikaměsíční batole umí rozlišit pokárání od pochvaly. Když se mu dostává pozornosti, cítí svoji důležitost; když s ním však druzí nakládají hrubě, ve vlastních očích hodnotu ztrácí. Dokáže rozeznat, jak jej vnímají vlastní rodiče. Vědomí jejich lásky a respektu se stává významným základem jeho vlastní sebeúcty.

(Úryvek z knihy Jak být skvělým rodičem)

 

 

 

 

z oblasti DUCHOVNÍHO zdraví

 

Více než operace krásy

Zmrtvýchvstání věřících

      Chvíli mlčela. Zdálo se, že odpovědí na jednu otázku vyvstanou vždy nové a nové. Jednu z nich právě položila: „Mluvil jste předtím o vzkříšení z mrtvých. Jak si to mám představit? Nebudeme tu jen tak plachtit jako duchové?“
      „Určitě ne. Když se Ježíš po svém vzkříšení setkal s učedníky, vyzýval je, aby si na něj sáhli, aby v pravém slova smyslu pochopili, že není jen pouhý duch. Také s nimi jedl, aby dokázal, že je stále člověk z masa a kostí.“ (Lukáš 24,39-43)
      „Tak jako předtím?“
      „Ano. To mimochodem ukazuje, jak velká byla jeho láska k nám. Navždy se spojil s lidmi, když přišel na svět jako dítě. Jako náš zástupce sedící na trůnu vedle svého Otce má stále lidskou podobu. (1.Tim 2,5.6)
      „Ale nechápu, jak to s námi a tím vzkříšením bude.“
      Chvíli jsem přemýšlel, nenapadala mě však žádná vhodná přirovnání. Potom jsem řekl: „Některé televize nabízejí ženám s různými vadami krásy zaplacení operace výměnou za to, že jim dovolí proměnu natočit a odvysílat.“
      „Ano, už jsem o tom četla, ale ještě jsem to nikdy neviděla.“
      „Jeden z těchto pořadů jsem viděl. Na konci předvedli výsledek celé rodině. Neuvěřitelná proměna ženy je dojala k slzám. Diváci mohli vidět fotografie z doby před a po zákroku. Bylo to opravdu poutavé.
      Ale dokonce ani tato enormní proměna se nedá srovnat s tím, co se stane při vzkříšení křesťanů. Sice se jako běžný pojem používá zmrtvýchvstání nebo vzkříšení, který se hodí i k Ježíšově zážitku, ale u zachráněných křesťanů je výstižnější pojem nové stvoření, protože od Boha ve skutečnosti obdrží nové tělo. (1.Korint. 15,35.38)
      „Bude podobné našemu dnešnímu tělu, nebo úplně jiné?“
      „Pavel, jeden z Ježíšových učedníků, napsal, že se budou lidé tělesnou krásou rovnat slávě Ježíše Krista. (Filip. 3,21) Budou mít tak dokonalé tělo jako Adam a Eva v ráji. A to nejlepší na tom je: Kdo byl starý, nemocný, slabý nebo ošklivý, bude potom zdravý a krásný, výkvětem lidství.
      Především budeme moci obejmout mnoho našich milých a slavit opětovné setkání s přáteli.“
      „Copak se navzájem poznáme, když umřeme jako staří lidé a po vzkříšení budeme mladí a atraktivní?“
      „U některých z nás to možná bude trvat déle, než se vzájemně rozpoznáme, stejně jako když dnes někoho potkáme po dlouhé době. Poznáme je třeba podle charakteristických rysů ve tváři, když se usmějí.“
      „Vy jste ale fanatický blázen,“ vyhrkla najednou paní Neumannová. „Promiňte, ale tomu nemůžu uvěřit. Jak to bude možné? Když ležel člověk stovky nebo možná tisíce let v zemi. Nezbude z něj přece nic. Je rozložený a rozprášený po okolí. Jak může být opět oživen a stát se stejným člověkem, jakým byl před tím? To přece nejde!“
      „Máte naprostou pravdu. Z lidského hlediska je to nemožné, stejně tak nemožné jako stvoření prvních lidí. Bůh to však očividně zvládl, jinak bychom neexistovali. Když je mohl vytvořit z neuspořádaného materiálu, může také zachráněným stvořit nová těla a znovu jim dát jejich osobnost, kterou rozvíjeli v tomto životě. Není v žádném případě odkázán na složky, ze kterých se skládáme dnes. Navíc to stejně není možné, protože podle biologů se složky našeho těla vždy po několika letech kompletně vymění.
      Dokonce my lidé dnes umíme s našimi technickými možnostmi ukládat velké objemy dat a dokázat nevšední věci. Vzpomeňte si na klonovanou ovci Dolly. K vytvoření téměř identického zvířete stačila genetická informace z jediné buňky. A Bůh toho umí ještě mnohem víc! Ukládá všechna potřebná data o každém člověku, který kdy žil, do svého ‚mozku‘. Jako stvořitel nemá problém stvořit znovu každého z nás. Potřebuje k tomu jen a pouze informaci, žádné součástky. Jde vskutku o znovustvoření, (Zjev. 21,5) ne o probuzení k věčnému životu,“ zdůraznil jsem znovu.

(Jedna kapitola z knihy BŮH PŘED SOUDEM - otevřený dialog, str.77-79)

 

 

Nesmrtelnost a vzkříšení

Když Ježíš odcházel od svých učedníků, neřekl jim, že za ním brzy přijdou, ale slíbil jim: "Jdu, abych vám připravil místo, a odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě." (J 14,2.3) A apoštol Pavel napsal, že "zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem." A k tomu dodává: "Těmito slovy se vzájemně potěšujte." (1 Te 4,16-18)

(Úryvek z knihy Velké drama věků, str.357)

Poslední varování

Lidé, kteří hlásali poselství třetího anděla, byli často považováni za panikáře. Jejich předpovědi, že se ve Spojených státech projeví náboženská nesnášenlivost, že se církev spojí se státem a společně budou pronásledovat všechny, kdo budou zachovávat Boží přikázání, byly považovány za nesmyslné a směšné. Američané sebejistě tvrdili, že tato země nebude nikdy ničím jiným, než čím byla – tedy obhájcem náboženské svobody. Když se však začne mluvit o vynuceném zachovávání neděle, bude zřejmé, že se blíží událost, o níž lidé tak dlouho pochybovali a v niž nevěřili. Poselství třetího anděla pak vyvolá účinek, jaký nikdy dříve nemělo......

(Úryvek z knihy Velké drama věků, str.392)

Mohutné šíření evangelia

Dokud Ježíš slouží jako Přímluvce v nebeské svatyni, na vládce i lid působí Duch svatý. Mírní je a do určité míry ovlivňuje státní zákony. Bez takových zákonů by na světě bylo ještě mnohem hůře. Mnozí státní činitelé jsou přitom aktivními nástroji satana, ale i Bůh má své "nástroje" mezi předními muži národů. Nepřítel působí na své sluhy, aby vymýšleli opatření, která by mařila Boží dílo; ovšem na státníky, kteří mají před Bohem respekt, působí andělé, aby taková opatření mařili nezpochybnitelnými argumenty. Několik mužů tak zadržuje mohutný příliv zla.....

(Úryvek z knihy Velké drama věků, str.395)

 

 

 

 

PRO DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ

 

Zrzečka pod hvězdami

….. „Haló, Zrzečko!“ zašvitořila z nedaleké větve sojka. „Všechny veverky už sbírají houby, po dešti jich je plný les. Maminka veverka ti vzkazuje, ať za nimi přijdeš na mýtinku a pomůžeš jim. Našli tolik hub, že je ani unést nemohou.“

Zrzečce se na mýtinku nechtělo. Přece jen se ale vydala tím směrem. Silnýma nožkama se odrazila z větve, na které seděla, a mrštně přeskakovala ze stromu na strom. Kousek před mýtinou si to však rozmyslela a dala se doleva, až doskákala k dutině stromu, kde žila stará, moudrá sova.

„Sovo, probuď se,“ zvolala na podřimující sovu, která se před chvílí vrátila z nočního lovu. Sova otevřela jedno oko. Již z dálky slyšela veverčino rozpustilé skákání, a tak ji rezatá hlavička Zrzečky nijak nepřekvapila.

„Sovo, víš, že už mám své hnízdo? Podívej, jak už jsem veliká! I můj bratříček Veveřík si už našel své bydlení. Nastěhoval se do díry v mohutném dubu. Je to tak příjemné, ležet v pelíšku, kdy se mi zachce!“

„Jsi ještě mládě, veverko. Nevíš, jak to v lese chodí. Snaž se co nejvíce pozorovat starší veverky a dělat to, co ony. Tím hlavním nebezpečím pro mladé veverky nejsou jen lišky a kuny, ale především zima. Viděla jsem už hodně mláďat, která nepřežila dlouhé zimní období. Jsem na světě už pár let, a tak vím, že po létě a podzimu nastane zima. Přečkat do jara, o to se snaží všechna zvířátka v našem lese. Mysli na to, veverko,“ pověděla sova, zavřela oči a znovu usnula.

Soví řeč Zrzečku trochu vylekala. Najednou se jí zastesklo po mamince a Veveříkovi. Seběhla po kmeni stromu na zem a rozběhla se k mýtince.

(Úryvek z první kapitoly knihy "Zrzečka pod hvězdami")

 

 

Izaac Newton, Tajemství přitažlivosti

... „Vezměme třeba Měsíc,“ pokračoval Boyle. „Obíhá od nepaměti kolem Země, každý den. A nezdá se, že by zpomaloval. Abych promluvil obrazně: jaký kůň ho táhne? Anebo je to opět přitažlivá síla, která ho táhne?“

Spisovatel John Evelyn namítl: „Ale neodporuje to každodenní zkušenosti? Vůz, který jede po rovné cestě, sám od sebe zpomalí; loď potřebuje k pohybu vítr do plachet. Dokonce i pták musí občas zamávat křídly, aby se dostal kupředu.“

„To je pravda,“ odpověděl Newton. „Ale v každém z těchto případů působí brzdící síly. U vozu je to tření kol se zemí, u lodi odpor vody a u ptáka odpor vzduchu. Kdyby tyto síly neexistovaly, pak by se teoreticky všichni tři pohybovali neustále. Předpokládám, že ve vesmíru nic není, že je tam vakuum. Nebo pokud by měl přece jen existovat éter, jsou jeho částečky tak malé, že pro pohyb neznamenají žádný odpor. Tím odpadá otázka, co Měsíc nebo planety udržuje v pohybu. Protože se už pohybují a neexistuje nic, co by je zabrzdilo, pohybují se neustále. Otázkou spíš je, co je do pohybu uvedlo.“

„Podle vašeho názoru to snad byl sám Bůh,“ řekl Thomas Willis. „Ale to je spekulace. Ostatně, nikdo z nás u toho nebyl.“

Newton pokrčil rameny. „Přirozeně že ne. Věřícímu člověku se nabízí odpověď, že planetám dal impulz k pohybu Bůh. Všichni ostatní mohou jen spekulovat. Ale to nejsou otázky, jimiž by se měla zabývat věda. Pozorovat, měřit, zjišťovat, nacházet zákonitosti, to jsou její úkoly. Interpretaci bychom měli přenechat filozofům. Pane Oldenburgu, jak zní motto Royal Society?“

„Nullius in verba,“ pronesl Oldenburg.

„Správně. Nepřísahat na ničí slova. Vědu nezakládáme na hypotézách, i kdyby je vyslovily ty největší autority. Experimentální důkazy a matematická odvození jsou jedinými základy, které přetrvají. Nikoho nenutím, aby věřil ve Stvořitele. Ale požaduji, ať to ten, kdo moje ‚Principia‘ zpochybní, učiní nikoli na základě domněnek, nýbrž na základě důkazů, formou experimentů a matematiky.“

Opět zavládlo ticho. Newton měl pocit, že nastavil laťku pro námitky tak vysoko, že se už nikdo neodváží klást další otázky. …

(Úryvek z knihy Dotkni se výšin 1, str.155)